Elastické pásky, připomínající na první pohled barevnou náplast, jsou jední z nových trendů ve světě fyzioterapie. Jedná se o doplňkovou rehabilitační metodu, která slouží k podpoře a udržení výsledků dosažených v terapii. Pomáhá ovlivnit stav pohybového aparátu, především svalů a kloubů. Dokáže snížit bolest a umožňuje kvalitnější pohyb. Spektrum jejího použití je široké – od malých dětí, přes aktivní sportovce až po pacienty po úrazech a operacích.
Historie
Kineziotaping vyvinul v sedmdesátých letech minulého století japonský lékař a chiropraktik Dr. Kenzo Kase. Zkoumáním nalepovaných pružných pásek na kůži zjistil, že při sportovních výkonech dochází k menší úrazovosti a naopak přetížený svalový a kosterní systém je odlehčen. Důslednou aplikací tejpů vytvořil techniku použitelnou nejen pro sportovce, ale také pro doléčení úrazů, regeneraci a rehabilitační činnost.
Princip Kineziotapingu
Název kinesiotaping (čti kineziotejping) pochází z latinského slova kinesis = pohyb a anglického slova tape = páska. Jedná se tedy o elastickou pásku, která určitým způsobem ovlivňuje pohyb. Kineziotaping je léčebná metoda působící na principu mírného tahu na pokožku klienta a tzv. neurofyziologické mechanizmy. Nalepený kineziotape podráždí pokožku, ta vyšle impulzy do míchy a mozku (centrálního nervového systému) a ten reaguje úpravou pohybového chování. Páska pro kineziotaping je vyrobena z bavlny, některé tejpy jsou potaženy turmalínem. Lepidlo, kterým je přírodní pryskyřice, je na tejpu uspořádáno vlnovitě. Pásek se může natáhnout až na 160% své původní délky, je voděodolný a prodyšný. Na lidskou kůži velice dobře a šetrně přilne. Různá barevnost pásky nemá zásadní vliv na terapeutický efekt. Na rozdíl od pevných sportovních tejpů, které slouží k omezení nebo úplnému znemožnění pohybového stereotypu, neomezuje kineziotaping hybnost.